IMG

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5
Velikonoční tvoření
6 7 8 9
10 11 12 13 14
Zápis do 1. třídy
15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28
Seznam přijatých žáků
29 30
Drobečková navigace

Úvod > Základní škola > Informace o škole > Historie školy

Historie školy

Něco z Historie

Po válce …

Školní budovy v jednotlivých obcích našeho obvodu nebyly v dobrém stavu. Nejdříve dali školní budovu do pořádku košetičtí občané. Vyčistili ji, vylíčili a vyučování začalo jaksepatří - 1. září 1945. Dětí byla plná třída i učitele měli výborného.Byl jím Lubomír Březina, který pocházel z Beskyd. Také táborští neotáleli. Po vyčištění školy převzal správu školy 24. srpna 1945 opavský rodák, definitivní učitel Antonín Žídek, který zahájil vyučování 3. září 1945. Vyučování ztěžoval nedostatek učebnic a učebních pomůcek. Ve Velkých Heralticích se začalo učit 14. září v budově bývalé německé školy čp. 110. V den zahájení vyučování se 46 žákům představila učitelka Zita Kolomazníková. Nezůstala dlouho sama. 19. října byl pověřen správou školy učitel František Bjalek, který byl dekretem ze dne 12. listopadu 1945 ustanoven zatímním řídícím učitelem školy ve Velkých Heralticích. Po otevření měšťanské školy se počet dětí snížil a Zita Kolomazníková přechází na měšťanskou školu. V Malých Heralticích si museli na učitelku počkat. Teprve dekretem ze dne 19. ledna 1946 byla ustanovena na jednotřídní školu zatímní řídící učitelka Libuše Matoušková. Vyučování začalo 4. února se 13 dětmi. V Sádku se začalo vyučovat teprve 4. března 1946. Do té doby neměli učitele. Prvním poválečným učitelem byl Pavel Odehnal. 12. listopadu 1945 byla otevřena měšťanská škola ve Velkých Heralticích. Byla umístěna v bývalém klášteře Chudých sester sv. Františka vedle kostela. Správou této školy byl pověřen odborný učitel Antonín Košenda.

A tak naše školy zaplavily děti. Byly to těžké začátky. Všechno muselo začít znovu. Od okresního osvětového inspektorátu obdržela heraltická škola filmovou promítačku na úzký film společně s radiopřijímačem. Tyto přístroje sloužily k výuce žáků i veřejnosti. Snad tady se traduje vřelý vztah správce školy Františka Bjalka k filmu a filmové projekci, který okamžitě pochopil účinnost filmu ve výchovné činnosti. Jednotný školský systém platí pro všechny děti do 15 let. Součástí se stává i mateřská škola. Jednotná škola byla tedy členěna na mateřskou školu, národní školu a střední školu. Tímto zákonem zanikla měšťanská škola. Nahradila ji škola střední. Jednotný školský systém byl dále upevněn novým školským zákonem o školské soustavě a vzdělání učitelů ze dne 24. dubna 1953. Touto reformou byly zřízeny osmileté střední školy.

V roce 1959 vznikla základní devítiletá škola, na kterou pak navazovaly střední školy a odborná učiliště. Bylo přikročeno k revoluční přestavbě školství. Uskutečňuje se spojení školy se životem a výrobní praxí. Je to období, ve kterém uzavírají školy patronátní smlouvy s výrobními podniky. Tak např. Malé Heraltice s havíři Dolu Trojice, Velké Heraltice s Vítkovickými železárnami, Košetice s Masným průmyslem atd. Pracující pomáhají zřizovat školní dílny, jako např. ve Velkých Heralticích prostřednictvím učitele Pustějovského dodal n.p. Tatra školní dílně mnoho druhů nástrojů a nářadí, umožnil žákům exkurzi v jeho závodě. Vycházející žáci přímo na místě viděli prostředí dílen a skutečnou práci dělníků. Podobná situace byla i v zemědělství. Samotní učitelé nabízeli svoji pomoc, např. při výmlatu sběru makovic, jednocení řepy, ředitel školy Evžen Martiňák byl dlouhá léta pokladníkem JZD. Podzimní měsíce si již nedovedli představit bez bramborových brigád ve Velkých Heralticích, Sádku, Košeticích, Táboru a jinde. Seznamovali žáky se vším novým v zemědělství, od nových strojů přes exkurze až po nové odrůdy zeleniny, které se pěstovaly na školní zahradě, ošetřování ovocných stromů, pěstování léčivých bylin, které byly často zdrojem reptání dětí. Ono při sběru heřmánku bolí záda a při sběru kozlíku zábly ruce, ale kdo nepotřebuje heřmánek a kozlíkové kapky?

V roce 1976 vstupuje v platnost nová Československá výchovně vzdělávací soustava. Je zatím nejradikálnější přeměnou školství. Mění se nejen obsah výuky, ale především metody a formy práce. Důraz se klade na logické myšlení, na samostatnou a skupinovou práci, práci s odbornou literaturou, hledání příčin a souvislostí. Všichni učitelé prošli proškolením. Mezi základní a mateřskou školou je velmi úzká spolupráce, do které je zapojen i dětský lékař.

Základní škola má 8 ročníků. Každý žák základní školy přechází do některého ze tří proudů středních škol: gymnázia, střední odborné školy, středního odborného učiliště. Čtyřleté studium na střední škole je ukončeno maturitou - žák získá úplné středoškolské vzdělání, v kratším studiu získává neúplné středoškolské vzdělání. Je to systém otevřený, na sebe navazující, který si každý může doplnit dalším studiem - až po absolvování vysoké školy.

Již od roku 1945 se hovořilo o nutnosti výstavby nové školy. Po dlouhých letech jsme se jí dočkali. Jednotřídní škola v Košeticích byla zrušena již v roce 1961, v Malých Heralticích, Táboru a Sádku s otevřením nové školy k 1.9.1973, kamenecká škola k 1.9.1974.

Ještě jedna zvláštnost: od roku 1951 do roku 1956 byly žáky zdejší školy řecké děti. S nimi zde byli i řečtí učitelé a vychovatelé. Děti byly ubytovány v heraltickém zámku.

Po válce se učilo ve třech budovách. Hlavní budova byla z bývalého kláštera u kostela. Zdivo bylo chladné, vlhké, sociální zařízení mimo školu naprosto nevyhovující, třídy málo prosvětlené, s malým lokálním topením. Nyní sídlí v budově Policie ČR. Druhá budova čp. 110 stála u hlavní cesty. Třídy byly prostorné. V budově byl až do roku 1961 byt ředitele školy. Po jeho odstěhování se z bytu stala pracovna chemie a fyziky a cvičná kuchyně. Dnes má v budově sídlo firma "Harmonie" a z části slouží budova jako ubytovna. Třetí budova byla vedle obchodu - dnes je v ní kadeřnictví, zelenina a papírnictví. V této budově byly třídy malé, v 1. poschodí i rizikové, vzhledem k nosnosti stropu. Byl tam i byt pro svobodné učitelky. Školní zahrada byla za budovou čp. 110 a u kostela. Svého času měla škola i školní pozemek za kulturním domem. Pěstovala se zelenina a léčivé byliny. Tělocvična byla mimo školu ve staré Sokolovně vedle Obecního úřadu.

Nová škola přinesla úplně jiné podmínky. Je za vesnicí, je zde klid. Třídy prostorné s kapacitou pro 36 dětí, prosluněné, teplé. Široké chodby, praktické šatny, odborná učebna chemie a fyziky, přírodopisu, hudební výchovy, výtvarné výchovy, dílna pro kovo i dřevovýrobu, cvičná kuchyně s jídelničkou. Pyšnit se můžeme také velmi prostornou tělocvičnou. Součástí školy je i budova školní družiny.